MĚDĚNECKÉ HORALOVY STRÁNKY
Scan10163.JPG
OO MARZEBILE

Po 30ti letech se do Krušnohoří vrátila Marzebila. V rámci soutěže o symbol Krušných hor, který v roce 2012 vyhlásila Destinační agentura Krušné hory v Ústeckém kraji jednoznačně vyhrála právě ona. Pokud půjde vše podle plánu, v roce 2014 vznikne scénář filmu.

Ale dejme nyní již slovo hledačům Marcebily, kteří vypozorovali, že: Marcebila je rozervaná žena okolo třiceti let, která žije povětšinou o samotě, protože je ovlivněna svoji kletbou. Svůj hlavní životní boj tak svádí se samotou a anonymitou, uzavřeností lidí a strachem z neznáma. V létě, když panuje v Krušnohoří relativně nejlepší počasí se pohybuje Marcebila hlavně venku v krajině, poblíž silnic, domů, ale také v hlubokých lesích a v rašeliništích. Ráda se toulá těmito krásnými horami a zároveň vyhledává kontakt s lidmi. Chybí jí vřelé lidské slovo a běžné popovídání si o životních radostech a starostech. Často je tak možno ji potkat u cest, na kraji obce jak se kouká na lidi a ptá se jich na cestu, na to jak se mají, jaké bude počasí a co je nového. Marcebila kvůli své samotě se cítí vnitřně prázdná a potřebuje nutně zaplnit příběhy, které by rozechvěly její srdce a duši. Když ji potkají lidé a popovídají si s ní, sdílí s ní své zážitky, je šťastná a spokojená. Musí to ale být místní příběhy o zdejších lidech. Převyprávěním televizních románků ji nedojmete. Stejně tak se jí nebude líbit, když jí zopakujete příběh, který jste již někomu v Krušnohoří vyprávěli. Pokud ale kolemjdoucí Marcebilu odbyde nebo se jí nepodaří zastavit žádné auto, stává se, že pěšího či cyklistu zavede na scestí pomocí větru, děště a mlhy. Autům může přivodit nehody či nebezpečné situace. Zničehonic se objeví tak hustá mlha, že auta sotva vidí na cestu a jedou krokem. Tím se jim Marcebila mstí. Sama je ale z této reakce nešťastná, protože tuto kletbu získala nedobrovolně. Protože má Marcebila nadpřirozené schopnosti, projevuje se to i na počasí.

Tím, že v Krušných horách od 40. let 20. století výrazně ubylo obyvatel, potkává místní obyvatele čím dál méně. To samotné ji frustruje a nepomáhá v jejím stavu. Stejně tak jí netěší, co vše lidé provedli jejímu lesu na hřebeni Krušných hor.
Na podzim, když si v horách ochlazuje, schovává se stále častěji Marcebila v podzemí, kde má svůj domov. Protože jsou Krušné hory provrtané důlními díly v celé jejich délce, umí se nepozorovaně pohybovat od západu až na východ. Díky tomu, že může využívat prostor, které vydobili horníci, jsou právě oni těmi, které má Marcebila obzvláště ráda a horníci jsou také jediní, kteří mohou odejmout její kletbu. Na podzim a v zimě tak Marcebila v tmě a osamění štol sama sobě přeříkává příběhy, které přes léto slyšela. Někdy si je i zaznamenává. Pokud se jí ale příběhů začne nedostávat, projevuje se její samota tím, že se z podzemí začne vylévat mlha. A jak víme, na podzim začíná mlh rychle přibývat. Ze začátku v září či říjnu ještě slunce vysuší mlhy, protože v pozdním slunci se ještě Marcebila vyhřívá na loukách a kamenech. Později již ale slunce přestane hřát a celý kraj pod horami ja uzamčen v mlze, která postupně začíná být kontaminována špínou z dopravy a těžby. Mlha se začne přelévat i přes hřeben hor a saští Krušnohorci začínají mluvit o Böhmische Nebel o mlze z Čech, která se valí do Saska. Většině obyvatel je mlha nepříjemná a nemají ji rádi. Jediní, kteří umí ocenit krásu a monumentalitu mlhy jsou nepočetní horalové, kteří žijí na hřebeni hor přímo nad mlhou. Pro něj je mlha divukrásná, záludná a někdy i zrádná. Jen tito obyvatelé umí ocenit a pochopit trápení Marcebily, která tuto mlhu ze svého stesku vytváří. Když náhodou slunce v zimě vyjde nad krajinu a mlha se rozpustí, je možné, že Marcebila má návštěvu ve svých štolách. Každoročně se ale uprostřed zimy počasí uklidní a blankytné nebe a bezvětří zachvátí planiny pokryté sněhem. Kdo je ale tím uklidňujícím horníkem nikdo neví. Ví se ale, že v zimě se občas ztrácí zvěř, domácí zvířata, zásoby z lednic – Marcebila potřebuje jíst a obživu má v podzemí prachbídnou.
Na jaře zase postupě Marcebila vychází ven a sleduje, jak krajina oživá pod paprsky slunce. Začíná se další rok, který probíhá stejně jako všechny ostatní. Místní neví, kdo je ten, kdo může Marcebilu odčarovat, kdo ji uklidňuje.
Montanregion-UNESCO

Krušné hory usilují o zápis na seznam UNESCO. Česká i saská strana dohromady připravily nominace a v roce 2015 bychom měli vědět, jak to dopadlo. Doufáme, že tento klip tomu pomůže.Tvůrci.

K projektu / Zum Project / About Project

Vývoj Krušnohoří byl od 12. století rozhodujícím způsobem určován hornickou činností, která byla příčinou vzniku jedinečné kulturní krajiny na obou stranách česko-německé hranice.Četné dodnes zachovalé technické památky a originální pozůstatky hornické a hutnické činnosti poskytují svědectví o společné více než 800 leté historii Krušných hor.
Hornická kulturní krajina Krušnohoří/Erzgebirge byla zařazena na národní indikativní seznam statků usilujících o zápis na Seznam světového dědictví jako sériový přeshraniční statek dne 25. 9. 2012.

Kulturní krajinu Krušnohoří/ Erzgebirge reprezentuje 14 hornických oblastí. Na české straně je nominováno 6 oblastí: Hornická kulturní krajina Krupka, Hornická kulturní krajina Jáchymov, Hornická kulturní krajina Abertamy – Boží Dar- Horní Blatná, vrch Mědník, vápenka s lomem v Háji u Loučné pod Klínovcem a objekt národní kulturní památky Rudá věž smrti ve Vykmanově. Na saské straně je nominováno 8 oblastí zahrnujících 500 objektů z hornické oblasti Altenberg, Freiberg, Marienberg, Annaberg, Schneeberg, Schwarzenberg
a oblasti uranové a uhelné těžby.
Nový příspěvek - obrázek

Nový příspěvek - obrázek

Důlní revír Měděnec

DĚJINY DOLOVÁNÍ RUD V MĚDĚNCI

Horní městečko Měděnec bylo založeno v roce 1520 majitelem panství Hanušem z Vitzhumu v blízkosti již provozovaných dolů a obdrželo výsadu svobodného výkupu stříbra. V roce 1577 byl Měděnec povýšen na horní město a 3.8.1588 na svobodné horní město. Důvodem pro tuto událost byla snaha Kašpara z Vitzhumu, nového majitele Měděnce, zabránit emigraci protestantských obyvatel z obce a tím i úbytku zapracovaných havířů z dolů. Kdy město obdrželo městský znak není známo, ale dá se předpokládat, že tomu tak bylo buď v roce 1577 nebo 1588.

Po krátkém vlastnictví Měděnce Rudolfem II., odprodal tento panovník město opět pánům z Vitzhumu v roce 1586, avšak s podmínkou, že všechny rudy budou podléhat regálnímu právu s vyjímkou nerostů pro výrobu kamence a vitriolu. V průběhu dalších let se stali vlastníky Měděnce Taubenreutherové z Taubenreuthu, pánové z Zettelbergu, Šlikové, pánové ze Sachsen-Lauenburgu a vévoda Julius František ze Sachsen-Lauenburgu postavil v roce 1674 na temeni Mědníku kapličku a potvrdil Měděneckým stará privilegia.

Hornická činnost v rudním revíru v okolí obcí Přísečnice, Měděnce a Vejprt nedosáhla takového věhlasu, jako jiná krušnohorská hornická střediska. Přes to i tato oblast má značný hospodářský význam.

Nejstarší písemné zprávy ze 14. a 15.století potvrzují, že u Měděnce byla intenzivně dobývána železná ruda. Podle zápisu Horního úřadu v Přísečnici z roku 1383 bylo v okolí Měděnce postaveno 26 hamrů na zpracování železa. V období rozvíjejícího se dolování v okolí Měděnce byly pravděpodobně dobývány pouze stříbronosné měděné rudy, které se nerentabilní. Železorudná lože nebo čočky jsou tvořeny polohami skarnů.

V roce 1954 byl zahájen rozsáhlý geologický průzkum v okolí Měděnce a Přísečnice, jehož cílem bylo vyhledání především fluoritových a barytových ložisek. V průběhu následujícího magnetometrického průzkumu byla objevena nová skarnová ložiska magnetitu.

Výstavba nového dolu Měděnec byla zahájena v roce 1960 a první ruda byla vytěžena 17.5.1968. Řadě organizačních změn, obvyklých v letech 1969 - 1977 se nevyhnul ani důl Měděnec. po roce 1968, kdy byl dán podnět k útlumu československého rudného hornictví, byly činěny přípravy na vypracování projektu útlumu a likvidačních prací dolu Měděnec. Díky vedoucím odborníkům dolu byl současně zpracován také projekt nového výrobního programu. Po útlumu železno rudného hornictví a těžby železných rud byla těžba ukončena v červenci 1992.

Nový výrobní program vycházel především z reálných úvah o další existenci nově vybudovaného a technicky moderně zařízeného dolu. Proto bylo rozhodnuto o těžbě muskovitu pro chemický průmysl a granátů jako brusivo. Vedlejšími produkty byly křemen a odpadní písky. Těžbu prováděla společnost Garmica s s.r.o.

Pro odbytové a finanční potíže byla těžba zastavena v roce 1997a  v roce 1998 byl důl zatopenzpracovávaly na tzv. “černou měd” s malým obsahem stříbra a teprve později, asi v druhé polovině 16.století byly dobývány chalkopyrit, pyrhotin a také pyrity pro výrobu vitriolu a skalice, které se zpracovávaly ve vitriolové hutí v Horní Halži.

Třicetiletá válka a emigrace protestantských obyvatel do Saska v 17.století měly za následek úpadek dolování v měděnecko-přísečnickém revíru. Svůj podíl na tomto stavu mělo i vypálení Měděnce v roce 1640. Pokus o oživení těžby v průběhu 18.století nepřinesl očekávané výsledky a v 19.století začaly doly rychle upadat. Také těžba kyzových rud a na ní závislá výroba vitriolu a skalice silně poklesly. Naproti tomu se mírně zvýšila těžba železných rud, která se začala omezovat až v 19.století.

Mimořádný význam těžby železných rud v okolí Měděnce a Přísečnice dokládá i vyspělé železářství v této oblasti Krušných hor, která se zcela právem stala druhou nejvýznamnější železářskou oblastí v Čechách, a to až do poloviny 19.století.

Krušnohorská železnorudná ložiska jsou zastoupena dvojicí rozdílných genetických typů. Žilná ložiska se vyznačují výskytem hematitu, oxidické rudy manganu, křemenem, pyritem a fluoritem. Tyto žíly prostupují ruly, ortoruly a migmatity většinou pod strmými úhly. Mocnosti žil jsou velmi nepravidelné.

14.01.2008 09:35:05
ivancader
mahjong-shot.jpg
Stará dobrá čínská hra
logo%20tech_muzeum.jpg
stránky Podkrušnohorského technického muzea na dole Julius III.
ssh.gif
stránky Spolku severočeských havířů

 

web kamera.jpg
Web kamera Měděnec nádraží náhled na aktuální počasí
559483_3038527972298_1535974596_32048335_325707509_n.jpg
O štole Země zaslíbená
PB.gif
Stránky o   počasí
logo.jpg.JPG
Stráky věnované Kušným Horám
100_1188.jpg
Stránky restaurace Mědník
P6160003.JPG
 Nové stránky věnované ubytování na Chalupě Mědník
Znak.bmp
Obec Měděnec a její stránky
Infocentrum Měd

Infocentrum Měd

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (5111 | 33%)
Ne (5147 | 33%)
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one